|
|
Obytný soubor Brno-Řečkovice
Macečková, Eliška ; Havlík, Václav (oponent) ; Herzan, Radovan (vedoucí práce)
Území se nachází na severním okraji města Brna v městské části Řečkovice a Mokrá Hora a je situováno v rozvojových disponibilních plochách města v klínu mezi stávající zástavbou. Na jih od území leží areál bývalých vojenských kasáren. Řešené území je navržené jako obytná čtvrť s veřejnou vybaveností, administrativními prostory, sportovními plochami a plochami pro rekreaci. Stávající zástavba v území se skládá z řadových i samostatných rodinných domů. Nově navrhovaná zástavba je řešena převážně z blokových nízkopodlažních bytových domů do čtyř nadzemních podlaží. Na východě území navazují na původní zástavbu rodinné domy se zahradami. Území se nachází na severním svahu, proto je zvoleno optimální natočení bloků ke světovým stranám. Území je dostupné z východu ze sběrné místní komunikace na ulici Žilkova a ze západu z ulice Terezy Novákové. Stavby, které lemují ulici Terezy Novákové, jsou bariérové domy s funkcí občanskou, administrativní a částečně slouží pro bydlení. Těžiště území se přimyká k ulici Terezy Novákové. Jedná se o veřejný prostor s občanským vybavením, blízkou zastávkou MHD, podzemním parkovištěm a pěší zónou směřující do parku. Plochy pro rekreaci jsou umístěny na severu území, kde se nachází park a sportoviště. Mateřská škola je navržena v centrální klidnější části území, mezi zástavbou bytových a rodinných domů. V území se nachází také základní umělecká škola, domov důchodců a kulturní sál. Kromě obslužných komunikací jsou zde navrženy i komunikace funkční skupiny D1, obytné zóny, a komunikace funkční skupiny D2, pěší zóna. Odstavná parkování sloužící bytovým domům jsou zajištěna podzemními garážemi. Zelené střechy podzemních garáží tvoří soukromý a zároveň klidový prostor vnitrobloků.
|
|
|
Územní studie „Zbrojovka“
Bílek, František ; Dominik, Vladimír (oponent) ; Herzan, Radovan (vedoucí práce)
Záměrem této diplomové práce je revitalizace bývalého areálu Zbrojovky Brno. Tento areál je v územním plánu klasifikován jako „brownfield“. Areál má velice výhodnou polohu v rámci Brna Nachází se v centrální části Brna a dopravně je velice blízko stávajícímu i nově navrženému velkému městskému okruhu. Důležitými ovlivňujícími prvky pro návrh je řeka Svitava lemující západní část areálu a železniční koridor lemující východní část areálu. Zadané řešené území areálu zbrojovky bylo rozšířeno v rámci tohoto projektu o území bývalého areálu Zetoru a přilehlé plochy směrem k ulici Markéty Kuncové. Z bývalého areálu bylo zachováno několik objektů, které zapadali do urbanistického konceptu a zároveň byli v dobrém technickém stavu. Funkčně bude nově navržené území plnit plnohodnotnou funkci samostatné městské čtvrti. Polyfunkční zástavba obsahuje především obytné objekty, administrativní objekty, objekty veřejné vybavenosti, rekreační plochy a ostatní funkční celky. Urbanistická koncepce návrhu vychází z analýzy okolních bloků. Na základě analýzy rozměrů a výšky bloků byl navržen idealizovaný blok, ze kterého byl vytvořen pravidelný rast bloků s šířkou ulic 20m, který byl následně aplikován na nově navržené vstupní body do území. Celkové urbanistické a hmotové řešení blokové zástavby je dále ovlivněno základními koncepčními body. Mezi tyto koncepční body patří pohledové osy ze vstupních bodů na orientační bod, kterým je v tomto případě bývalý továrenský komín. Dalším bodem je vytvoření nového ramene řeky Svitavy. Vzhledem k tomu, že celé okolí areálu zbrojovky postrádá kvalitní veřejný prvek zeleně je dalším koncepčním bodem návrh veřejného parku. Do navrženého rastru bloků je navrženo dopravní řešení. Jako protihluková ochrana před stávajícím železničním koridorem slouží pás administrativních budov podél tohoto koridoru. Kombinací těchto základních koncepčních bodů a rastru bloků vznikne urbanisticko- architektonické řešení areálu „Nové Zbrojovky".
|
|
|
Obytný soubor Brno-Řečkovice
Macečková, Eliška ; Havlík, Václav (oponent) ; Herzan, Radovan (vedoucí práce)
Území se nachází na severním okraji města Brna v městské části Řečkovice a Mokrá Hora a je situováno v rozvojových disponibilních plochách města v klínu mezi stávající zástavbou. Na jih od území leží areál bývalých vojenských kasáren. Řešené území je navržené jako obytná čtvrť s veřejnou vybaveností, administrativními prostory, sportovními plochami a plochami pro rekreaci. Stávající zástavba v území se skládá z řadových i samostatných rodinných domů. Nově navrhovaná zástavba je řešena převážně z blokových nízkopodlažních bytových domů do čtyř nadzemních podlaží. Na východě území navazují na původní zástavbu rodinné domy se zahradami. Území se nachází na severním svahu, proto je zvoleno optimální natočení bloků ke světovým stranám. Území je dostupné z východu ze sběrné místní komunikace na ulici Žilkova a ze západu z ulice Terezy Novákové. Stavby, které lemují ulici Terezy Novákové, jsou bariérové domy s funkcí občanskou, administrativní a částečně slouží pro bydlení. Těžiště území se přimyká k ulici Terezy Novákové. Jedná se o veřejný prostor s občanským vybavením, blízkou zastávkou MHD, podzemním parkovištěm a pěší zónou směřující do parku. Plochy pro rekreaci jsou umístěny na severu území, kde se nachází park a sportoviště. Mateřská škola je navržena v centrální klidnější části území, mezi zástavbou bytových a rodinných domů. V území se nachází také základní umělecká škola, domov důchodců a kulturní sál. Kromě obslužných komunikací jsou zde navrženy i komunikace funkční skupiny D1, obytné zóny, a komunikace funkční skupiny D2, pěší zóna. Odstavná parkování sloužící bytovým domům jsou zajištěna podzemními garážemi. Zelené střechy podzemních garáží tvoří soukromý a zároveň klidový prostor vnitrobloků.
|
|
|
Územní studie „Zbrojovka“
Bílek, František ; Dominik, Vladimír (oponent) ; Herzan, Radovan (vedoucí práce)
Záměrem této diplomové práce je revitalizace bývalého areálu Zbrojovky Brno. Tento areál je v územním plánu klasifikován jako „brownfield“. Areál má velice výhodnou polohu v rámci Brna Nachází se v centrální části Brna a dopravně je velice blízko stávajícímu i nově navrženému velkému městskému okruhu. Důležitými ovlivňujícími prvky pro návrh je řeka Svitava lemující západní část areálu a železniční koridor lemující východní část areálu. Zadané řešené území areálu zbrojovky bylo rozšířeno v rámci tohoto projektu o území bývalého areálu Zetoru a přilehlé plochy směrem k ulici Markéty Kuncové. Z bývalého areálu bylo zachováno několik objektů, které zapadali do urbanistického konceptu a zároveň byli v dobrém technickém stavu. Funkčně bude nově navržené území plnit plnohodnotnou funkci samostatné městské čtvrti. Polyfunkční zástavba obsahuje především obytné objekty, administrativní objekty, objekty veřejné vybavenosti, rekreační plochy a ostatní funkční celky. Urbanistická koncepce návrhu vychází z analýzy okolních bloků. Na základě analýzy rozměrů a výšky bloků byl navržen idealizovaný blok, ze kterého byl vytvořen pravidelný rast bloků s šířkou ulic 20m, který byl následně aplikován na nově navržené vstupní body do území. Celkové urbanistické a hmotové řešení blokové zástavby je dále ovlivněno základními koncepčními body. Mezi tyto koncepční body patří pohledové osy ze vstupních bodů na orientační bod, kterým je v tomto případě bývalý továrenský komín. Dalším bodem je vytvoření nového ramene řeky Svitavy. Vzhledem k tomu, že celé okolí areálu zbrojovky postrádá kvalitní veřejný prvek zeleně je dalším koncepčním bodem návrh veřejného parku. Do navrženého rastru bloků je navrženo dopravní řešení. Jako protihluková ochrana před stávajícím železničním koridorem slouží pás administrativních budov podél tohoto koridoru. Kombinací těchto základních koncepčních bodů a rastru bloků vznikne urbanisticko- architektonické řešení areálu „Nové Zbrojovky".
|
|
|
Praktická aplikace mimotržního oceňování na příkladu veřejné zeleně v městské části Praha 15
Adámková, Veronika ; Geuss, Erik (vedoucí práce) ; Branžovský, Antonín (oponent)
Tato práce se zabývá mimotržním oceňováním veřejné zeleně na Praze 15 a možností širšího využití této metody veřejnou správou. Rozhodnutí veřejného sektoru jsou mnohdy netransparentní a nesystémová, v této práci je navrženo, jak by podobné rozhodnutí mohlo vypadat, kdyby se opíralo o ekonomickou teorii. První část práce se věnuje teorii typologie statků, teorii mimotržního oceňování a výběru metody aplikované na konkrétním příkladu veřejné zeleně. V analytické části je popsána aplikace metody kontingentního hodnocení, pomocí které je zjištěna ochota platit za zachování a zkvalitnění veřejné zeleně, a jsou zde analyzovány výsledky výzkumu. V závěrečné části práce jsou diskutovány možnosti využití metody veřejnou správou.
|
host ::
RSS.